Bilanční tisková konference k úspěchům české justice během českého předsednictví v Radě EU

Předsednický půlrok v resortu justice přinesl vše, co si ministerstvo spravedlnosti na jeho začátku předsevzalo. Předsednickému týmu se na Radách pro spravedlnost a vnitro podařilo jak schválit a přijmout právní předpisy, které zrychlí chod justice a ovlivní život občanů v celé Evropě, tak i významně posunout vpřed předpisy, které budou schváleny za nadcházejícího švédského předsednictví.

 

Jedním z největších úspěchů českého předsednictví v trestní oblasti bylo nalezení shody mezi justičními ministry EU nad předpisem, který má zabránit dvojímu trestnímu stíhání téže osoby. Toto Rámcové rozhodnutí o předcházení a řešení konfliktů jurisdikcí v trestním řízení bylo předloženo právě z iniciativy českého předsednictví spolu se čtyřmi dalšími státy a podařilo se jej schválit v rekordně krátkém čase tří měsíců. Návrh zamezí především paralelnímu stíhání jednotlivce ve dvou či více státech. V současnosti si každý obviněný musí toto hlídat a vznést při své obhajobě sám. Justičním orgánům navíc nově vznikne povinnost kontaktovat instituce jiných členských států v případě, že mají dostatečné důvody se domnívat, že v těchto státech by mohlo být vedeno souběžné trestní řízení. Tím dojde ke snížení byrokracie a k šetření zdrojů jak lidských, tak finančních.

Velkého úspěchu dosáhlo předsednictví také v oblasti e-justice. Sehrálo aktivní roli například při podpoře využívání videokonferenčních zařízení v přeshraničních věcech. „Videokonference jsou velkým přínosem pro justici, v naprosté většině případů přinášejí zrychlení a zjednodušení soudního řízení a nezanedbatelné časové i finanční úspory. Kromě toho je v některých státech tato technologie využívána i pro výslechy ve věznicích, což vede k omezení bezpečnostního rizika při transportech. V neposlední řadě pak použití videokonferencí často omezuje stresové situace u svědků, především dětí,“ řekla ministryně Daniela Kovářová.

V prosinci tohoto roku by měl být také spuštěn evropský portál e-justice, jehož přípravě se české předsednictví intenzivně věnovalo. Portál by měl být jediným místem na internetu, který by obsahoval komplexní informace o přístupu k právu a spravedlnosti ve všech členských zemích. Zároveň by měl obsahovat interaktivní aplikace pro vyhledávání v elektronických rejstřících a nalezení příslušných soudů v celé EU. Umožní např. přístup do trestních, insolvenčních a obchodních rejstříků, katastrů nemovitostí a do integrované databáze tlumočníků a překladatelů a právních profesionálů v rámci evropského justičního prostoru. „Nadcházející švédské předsednictví si předsevzalo elektronizaci justice jako absolutní prioritu. Bude pokračovat ve všech započatých projektech tak, aby byly co nejdříve dokončeny,“ konstatoval náměstek ministryně Tomáš Boček.

V oblasti civilní justice se zdárně podařilo uzavřít projednávání dvou nařízení, díky kterým bude brzy možné, aby členské státy uzavíraly bilaterální smlouvy se třetími státy v oblasti, kde doposud existovala výhradní pravomoc Unie. Je to vůbec poprvé, kdy se umožňuje členským státům vykonávat pravomoc, která již předtím přešla na Společenství. Vzhledem k tomu, že se jedná o otázky kompetence, jde v právu EU o průlomový krok. Konkrétně se jedná o dohody ve věcech určení použitelného práva u mezinárodních smluv a deliktů nebo v oblasti rodinného práva. Obě nařízení by měla vstoupit v účinnost do konce letošního roku.

Velkým úspěchem v oblasti obchodního práva je dále novelizace směrnice týkající se fúzí a rozdělení akciových společností, která značně snižuje administrativní a finanční zátěž u obchodních společností. „Návrh eliminuje zbytečné náklady společností v případě zjednodušených fúzí a rozdělení, např. už nemusí dojít ke svolání valné hromady nebo se omezuje povinnost předkládat zprávy ze strany řídícího nebo správního orgánu. Reaguje také na aktuální vývoj v oblasti moderních komunikačních technologií a zjednodušuje společnostem život tím, že umožňuje využít internetové stránky pro uveřejňování dokumentů a e-mailové pošty pro jejich zasílání,“ vysvětlila ministryně spravedlnosti. Díky těmto opatřením mohou společnosti ušetřit až 165 milionů EUR ročně. Členské státy musí implementovat směrnici do svého právního řádu nejpozději do 30. června 2011.

Petra Střítecká, tisková mluvčí pro CZ PRES