Ministryně spravedlnosti řeší jménem českého předsednictví problematiku domácího násilí na zasedání ministrů spravedlnosti Rady Evropy

Sjednocení postupu proti domácímu násilí bylo hlavním tématem 29. zasedání ministrů spravedlnosti Rady Evropy. Téma navazuje na dvouletou kampaň Rady Evropy „Stop violence“, které bylo zaměřeno na ochranu žen před domácím násilím. Do norského Tromsa se ministři sjeli 17. června a jejich jednání bude končit v pátek 19. června.

 

Ministři debatují především o prolomení mlčení v problematice domácího násilí. Jejich hlavním cílem je posunout vypracování návrhu nové úmluvy Rady Evropy, na jehož základě by bylo možné bojovat proti domácímu a dalším formám násilí páchaného na ženách, chránit a podporovat oběti takového násilí a stíhat jejich pachatele. Ve většině právních systémů je domácí násilí sice již považováno za trestné, ale stále není plně uznáváno jako věc týkající se justice, spíše jako problém sociální, zdravotní nebo genderové nerovnosti.

Na novém předpisu pracuje ad hoc výbor právních expertů vytvořený na základě iniciativy Výboru ministrů Rady Evropy. Konvence bude řešit především projevy násilí na ženách, ale všechna opatření zde upravená bude možné vztáhnout i na jiné skupiny obětí domácího násilí. V praxi to znamená, že předpis bude obsahovat úpravu založenou na genderovém pojetí všech zpracovaných druhů násilí, státům však bude umožněna genderově neutrální implementace. Zpráva o této podobě předpisu bude Radě ministrů předložena po prázdninách a na začátku podzimu pak bude vypracován první návrh textu připravované úmluvy.

„Velmi jsem přivítala informaci o aktivitách Rady Evropy v této oblasti a o setkání pracovní skupiny týkající se návrhu nové úmluvy. Osobně věřím, že nový nástroj pomůže posílit ochranu a pomoc všem obětem domácího násilí, nehledě na jejich pohlaví, věk či sexuální orientaci. Boj proti domácímu násilí jsme na evropské úrovni řešili i v rámci českého předsednictví. V Radě Evropské unie jsme začali projednávat návrhy rámcového rozhodnutí o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii a rámcového rozhodnutí o boji proti obchodování s lidmi,“ řekla česká ministryně spravedlnosti.

Většina zástupců států Rady Evropy přítomných na jednání se shodla na tom, že potřeba kriminalizovat domácí násilí je nezpochybnitelná. Přesto například podle norského ministra spravedlnosti a policie Knuta Storbergeta stále ještě není dostatečná: „Navrhuji zamyslet se také nad tzv. nápravnou justicí jako alternativou. Jde o obnovení škody, která byla domácím násilím způsobena, spíše než potrestání pachatele. Hlavně o donucení pachatele přiznat a litovat svého provinění a uznat škodu způsobenou oběti, přičemž oběť hraje v procesu aktivní roli a pomáhá při hledání správných opatření, která by napravila škodu způsobenou násilím.“

 V posledních letech provedla ve svém právním řádu několik významných změn i Česká republika. Potřeba reagovat nejen na následky domácího násilí zde vedla ke změnám některých zákonů v oblasti ochrany před domácím násilím, předmětem nového zákona je kupříkladu efektivnější preventivní ochrana osob ohrožených domácím násilím. Rekodifikace trestního procesního práva v budoucnu také předpokládá zavedení předběžného opatření, díky kterému bude možné v případě domácího násilí obviněnému zakázat zdržovat se ve společném obydlí, komunikovat a kontaktovat oběti během celé doby trestního řízení. Porušení těchto podmínek by mělo být považováno za dostatečný důvod vzetí násilníka do vazby.

Petra Střítecká, tisková mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU