Právo EU

Evropská unie (EU) má svůj vlastní právní systém a své vlastní právo. Hlavní pravidla a zásady jsou stanoveny v zakládajících smlouvách. EU může přijímat právní a legislativní akty, které musí členské státy dodržovat a uplatňovat.

Právo EU je právně závazné a přístupné veřejnosti ve všech úředních jazycích EU. Prostřednictvím webové stránky EUR-Lex máte přístup k úplnému znění právních dokumentů EU ve všech těchto jazycích a můžete vyhledávat určité právní akty nebo právní předpisy.

Prameny práva EU
V EU jsou dva hlavní prameny práva: primární právo a sekundární právo.

Primární právo tvoří smlouvy vytvářející právní rámec Evropské unie. Sekundární právo tvoří právní nástroje založené na těchto smlouvách, jako jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí a dohody. Kromě toho existují obecné zásady práva EU, judikatura vytvořená Soudním dvorem Evropské unie a mezinárodní právo.

Rozpoznávacím znakem práva EU je, že je přímo vymahatelné před soudy členských států EU („přímý účinek“) a že se může stát, že zákony členských států EU nemusí být použitelné v případě, kdy jsou v rozporu s právem EU („nadřazenost“ práva EU).

 
Evropská-unie-je-na-pokraji-nové-ekonomické-krize-ale-dělá-plány-do-budoucna

Primární právo EU (smlouvy)
Primární právo lze považovat za hlavní pramen práva Evropské unie. Má nejvyšší postavení v rámci evropského právního řádu a tvoří jej zejména tyto smlouvy:

  • „Zakládající“ smlouvy: Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování EU a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
  • protokoly a přílohy ke smlouvám, smlouvy o přistoupení členských států Evropské unie a další smlouvy.
  • Tyto smlouvy společně stanovují rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, vymezují rozhodovací proces, pravomoci orgánů EU a rozsah jejich činnosti v rámci oblastí jednotlivých politik.

    K poslední revizi primárního práva EU došlo Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v prosinci 2009 (uvedené smlouvy zahrnují změny přijaté Lisabonskou smlouvou).

    Sekundární právo EU (právní předpisy, dohody atd.)
    Sekundární právo tvoří takzvané jednostranné akty a dohody.

    Jednostranné akty jsou především ty akty, které jsou uvedeny v článku 288 Smlouvy o fungování EU: nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení. Kromě toho jsou zvláštní akty založené na předchozích smlouvách, například, v oblasti trestních věcí nadále platí „rámcová rozhodnutí“ (byly přijaty před vstupem Lisabonské smlouvy.

    Když policejní a justiční spolupráce v trestních věcech měla zvláštní postavení – více informací o tom najdete, když kliknete na následující odkaz: shrnutí – trestní věci do listopadu 2009). Právně závazné akty přijaté legislativním postupem (jako jsou nařízení, směrnice a rámcová rozhodnutí) se označují jako akty nebo „právní předpisy“.

    Dohody zahrnují mezinárodní dohody nebo smlouvy podepsané Společenstvím nebo Evropskou unií a zemí nebo organizací mimo EU, dohody mezi členskými státy a medzinštitucionálne dohody uzavřené různými orgány EU.

     
    AD273bf3_McP_015315

    Shrnutí právních předpisů a další informace
    Kromě databáze EUR-Lex, která obsahuje úplné znění všech právních dokumentů EU, na webové stránce „Shrnutí právních předpisů EU“ představují hlavní aspekty právních předpisů EU stručným a jednoduchým způsobem. Obsahuje přibližně 3 000 shrnutí právních předpisů EU ve formě přehledů základních skutečností, které se distribuují podle tematických oblastí odpovídajících činnostem EU.

    Týkají se témat od zemědělství po dopravu a poskytují komplexní a aktuální pokrytí právních předpisů EU. Co však není pokryto, jsou právní rozhodnutí, o které je jen dočasný zájem, jako jsou rozhodnutí o grantech. V současnosti je webová stránka dostupná v 11 jazycích.

    Navíc databáze PreLex sleduje všechny legislativní návrhy během rozhodovacího procesu institucí EU a Europe Direct ji doplňuje tím, že nabízí zjednodušené shrnutíněkdy dost dlouhých a odborných právních předpisů EU (odpovídání na dotazy občanů týkající se EU).