Příběh mladé rodiny, kterou nakonec „zachránila“ bomba u soudu

Život s sebou často přináší bizarní situace. Jako příběh, který vám v následujících řádcích vypráví sociální pracovnice. Příběh o tom, jak bojovala o existenci mladé rodiny, která volala o pomoc, a jak vše nakonec dobře dopadlo. Před rozvodovým řízením kdosi nahlásil bombu na soudu. Všechna jednání se tehdy odročila, mezi nimi byl i rozvod mladých rodičů. Čas, během kterého čekali na náhradní jednání, stačil na to, aby se rodina opět zcelila ...

Rodina K. s dvěma malými dětmi obývá společný dům s rodiči manželky na vesnici. Otec rodiny – živnostník, matka byla tři roky na mateřské dovolené s mladším dítětem, nyní hledá zaměstnání. Děti – starší chlapec navštěvuje 1. ročník základní školy. Mladší 4 letá holčička je doma s mámou a babičkou.

Manželé bydleli sami pouze krátce – v bytě v nedalekém krajském městě. Byt rodiče později dali druhé dceři a mladé rodině navrhli přestěhování se do rodičovského domu. Společné bydlení s rodiči manželky však bylo od počátku konfliktní. Manželé neměli dostatek soukromí, protože kuchyně v patrovém domě byla společná. Prarodiče nechávali během noci otevřené dveře do své ložnice.

Při jakémkoliv menším sporu, například při řešení běžných rodinných situací mladé rodiny, prarodiče vstupovali do situace. Také nepřiměřeně zasahovali do výchovy staršího syna, a to se otci dítěte nelíbilo, a vznikaly proto časté konflikty. V roce 2012 zemřel dědeček, při hádkách rodina manželky často obviňovala pana K. z jeho smrti s tím, že ho „má na svědomí“, protože se často hádali a pro ty spory onemocněl.

Situace v rodině se ještě více komplikovala. Pana K. chtěla rodina jeho manželky z domu vyhodit, vyvolávaly různé záminky, aby ho vyprovokovali a následně zavolali policii. Rodina byla v rozvodem řízení, evidována opakovaně na úřadu práce a rodiny, kvůli neshodám v rodině a četným trestním oznámením na policii.

Manželům bylo již několikrát poskytnuto sociální poradenství a absolvovali odbornou pomoc na referátu poradensko – psychologických služeb úřadu práce, sociálních věcí a rodiny a také několik párových terapií. Byly také klienty více center pomoci a neziskových organizací.

kladívko

Krizí rodiny nejvíce trpěly děti, především starší syn, který se psychicky zhroutil po návštěvě psycholožky, kam ho zavedla paní K. Podle dokumentace, kterou předložil pan K. z července 2012 bylo konstatováno, že vztah manželů je výrazně narušen a není mezi nimi možná mimosoudní dohoda, o kterou požádal pan K.

Pan K. nás oslovil s žádostí o pomoc v lednu roku 2013. Po prvním jednání o rozvodu, kterého jsem se zúčastnila a po setkání s manžely jsem usoudila, že rodina má šanci na uzdravení vztahů v případě, že změní prostředí. Patologické prostředí, ve kterém se několik let nacházeli, působí destruktivně na mladou rodinu a brání jí v samostatném fungování.

Moje práce se proto soustředila na sanaci rodiny.
Podle toho jsem volila všechny postupy a metody podporující její fungování. Sanace rodiny by měla být na prvním místě zejména tam, kde jsou nezletilé děti. Všechny zúčastněné instituce by se na tom měly podílet. S manželi jsem byla téměř v každodenním kontaktu. Krizová situace v rodině vyžadovala velmi opatrný a citlivý přístup.

Rodině bylo poskytnuto sociální poradenství, mediace (rodinná a rozvodová) – jako metody sociální práce, pomoc a podpora při řešení zátěžových situací. Paní K. po našich setkáních stáhla žádost o rozvod, spory v rodině se však vyostřovaly. Příbuzní a máma paní K. zasahovali i nadále do života mladé rodiny, jakož i do výchovy jejich dětí.

Chtěli, aby se pan K. odstěhoval, ale on bez svých dětí odejít odmítl. Situace se vyhrotila, když tchyně pana K. vyprovokovala slovní hádku a fyzicky ho napadla na schodech jejího domu. Následně zavolala policejní hlídku a oznámila, že ji zeť napadl. Pana K. eskortovali na oddělení policie.

Během převozu mi zatelefonoval a informoval mě o celé situaci. Po tomto incidentu jsem s panem K. navštívila kolizní opatrovnici. Navrhli jsme rodině, aby se přestěhovali do jiného města. Nabídli jsme jim pomoc při hledání práce a bydlení. Po mnoha problémech se rodině podařilo přestěhovat se a zaměstnat v jiném městě.

soud

Byly to těžké časy.
Zvykali si na nový život a bořily se s finančními potížemi. Rodina se učila samostatně fungovat a hospodařit, ale i poznávat sebe navzájem. I v tomto období jsme byli s rodinou v kontaktu a poskytovali poradenství, pomoc a podporu.

Paní K. každý den telefonovala s mámou, která zůstala bydlet v domě sama. Rozhodla se, že se k mámě vrátí s dětmi a podá opět žádost o rozvod, přestože si děti v novém prostředí zvykli, dokonce se zlepšil prospěch jejich syna ve škole.

Zároveň i aktivně sportoval. Po necelém roce se tedy nastěhovala s dětmi do rodičovského domu bez manžela. Tři měsíce bydleli zvlášť, děti si pan K. brával na víkendy k sobě do bytu. Pak ale paní K. požádala soud o svěření dětí do své péče.

Pan K. nás znovu požádal o pomoc.
V den, kdy se mělo uskutečnit jednání, někdo nahlásil v budově soudu bombu a všechna jednání byla odročena na neurčito. S manželi K. jsme tedy zašli do kavárny. Oba byli ze začátku velmi nervózní, ale přerušení jednání je potěšilo.

Paní K. si uvědomila, že změna prostředí jim jako rodině pomohla a již nechce dál bydlet s mámou. Odročené jednání o úpravě styku se konalo v lednu tohoto roku. Přesně dva roky od mého prvního kontaktu s rodinou.

Přestože nás (RPPD) soud opakovaně nepřipustil do řízení jako vedlejší účastníky na straně dítěte, s rodinou jsem pracovala dva roky a věřila jsem, že mají šanci překonat problémy a vytvořit tak pro své dvě malé děti opět bezpečný domov, ve kterém bude rodina spokojeně žít.

Přelíčení trvalo relativně krátce a probíhalo ve velmi klidné atmosféře, protože se manželé dohodli, že není třeba upravovat styk otce s dětmi, nakolik se jejich vzájemná komunikace výrazně zlepšila a plánují jako rodina společnou budoucnost.

Pan K. za pět let poslal stížnosti kvůli nesprávným postupům na různé instituce. Třikrát za ten čas byly vyměněny kolizní opatrovnice. Na prvním jednání před dvěma lety paní K. a její advokát trval na rozvodu a byly ROZHODNĚ PROTI střídavé péče v případě rozvodu.

Za podstatné v celém případě považuji:
1. rodina opustila společné bydlení v rodičovském domě – tedy v tomto případě patologické prostředí, které vedlo k narušení vztahů a téměř jí úplnému rozvratu

2. Setkání úřadu práce – kolizní opatrovnický s panem K., při kterém jsem trvala na zápisu o psychickém týrání pana K. ze strany rodiny paní K., bránění ve styku s vlastními dětmi a zasahování do manželského života mladé rodiny.